Fotografie – Svatba Anety a Honzy

Když se řekne svatba, co to pro vás znamená? Pro mě osobně je to pokaždé velmi náročný, ale zároveň naprosto neopakovatelný zážitek. O to víc mě potěšilo, když mě před cca čtvrt rokem oslovil můj dlouholetý kamarád s prosbou, zda bych jim nenafotil jejich svatební den. Přiznám se, neváhal jsem tehdy ani vteřinu a plný očekávání jsem okamžitě začal s přípravami. Myslím si, že se to nakonec vážně vyplatilo a že jsme to společně zvládli na jedničku. Výsledek posuďte sami…

Je tu ráno, den „D“, hodina „H“…
Už když mi ráno zvonil budík, vystřelil jsem z postele, jako kdyby hořelo. Následovala rychlá snídaně, transport techniky do vozu, další drobné dodělávky na poslední chvíli a odjezd do bytu, kde probíhaly přípravy nevěsty. Už v momentě, kdy jsme dorazili na místo, bylo pěkně veselo, atmosféra parádní, vizážistka pracovala, až se jí pod rukama kouřilo, družičky pobíhaly kolem a rodina se pomalu scházela. Po chvilce focení a příjemného povídání jsme museli zvednout kotvy a odjet o „dům dál“, cestou na obřad nás totiž čekala ještě zastávka v prostorách, kde se příprava hostiny také blížila do finále.

Nádherné prostory penzionu Spálený mlýn a obřad samotný…
Jakmile jsme zhotovili několik snímků z připravované hostiny, vyrazili jsme směrem „Penzion Spálený mlýn“. Hned po příjezdu se nás ujala velmi příjemná paní majitelka, provedla nás prostory, které jsou pro svatby určeny a nechala nám volné pole působnosti, abychom si mohli najít ta správná místečka. Prostoru tu nazbyt vážně nebylo, ale i s tím se člověk musí umět vypořádat. Po lehké obhlídce okolí jsme si nachystali potřebnou techniku, udělali několik testovacích snímků a odebrali jsme se ven, očekávajíc příjezd budoucích novomanželů a všech hostů. Zde nastal první a trochu nečekaný problém, svatebčanů bylo tolik, že parkoviště před penzionem málem nestačilo. Nakonec se vše vyřešilo a všichni se mohli s klidem věnovat té velké slávě. K obřadu toho příliš psát nebudu, asi každý nějakou tu svatbu zažil a tak by vás tu nejspíš nic nepřekvapilo. Za sebe mohu dodat snad jen to, že celkové pojetí bylo vážně kouzelné a atmosféra, podtržená velmi důkladnou výzdobou, byla také nádherná. Jakmile jsme se prokousali všemi oficialitami a došlo k tolik očekávanému „ANO“, mohli jsme udělat několik snímků čerstvých novomanželů a také skupinovou fotografii všech zúčastněných. I zde jsme si po celou dobu všichni užívali veselou atmosféru, z novomanželů navíc konečně opadlo veškeré napětí a tak jsme se mohli s klidem pustit do řádění. Sluníčko nás chvilkami sice trošku zlobilo, ale pořád lepší než slibované deště. 🙂

Hostina, nejen ve znamení skvělého jídla…
Po velmi úspěšném obřadu jsme se vydali do Davle, kde na nás již čekali a rovnou s plnou parádou. Někteří z nás si cestu krátili lesem a přes brod, takže nám nechyběla ani troška adrenalinu – místní vědí. Hostina jako taková rozhodně nebyla jen o dobrém jídle a to hlavně díky nevěstě, která si s výzdobou a detaily dala neuvěřitelnou práci. Celá akce probíhala v restauraci sportovního centra „SPIRIT“, která nabízela spoustu místa a také, jak jsme později zjistili, velmi příjemnou obsluhu a venkovní prostory vhodné pro skupinové fotky. Jak už je zvykem, celá hostina se nesla v tradičním pojetí, takže nechybělo rozbíjení talíře, společná polévka novomanželů, gratulace a spousta dalších klasických prvků. Ale nemyslete si, nuda rozhodně nebyla, konverzace hostů zabíhala do nejrůznějších detailů a tak se i nestranní pozorovatelé dozvěděli nejednu pikantnost. Hned po jídle a zde musím dodat, že skutečně vynikajícím, jsme se vypravili ven, kde jsme vytvořili několik skupinových fotek na památku novomanželům, příbuzným a přátelům. Po návratu do vnitřních prostor na nás čekal skvěle vypadající a ještě lépe chutnající dort, který vlastnoručně pekla a zdobila maminka ženicha. Zvládli jsme ještě několik příjemných momentek z volné zábavy, odložili jsme foťáky a šli jsme se také trochu pobavit – zaslouženě.

Několik slov závěrem…
Je mi jasné, že tento příspěvek pro vás, jakožto pravidelné čtenáře mých výplodů, bude nejspíš až netradičně vážný a poněkud vychvalující. Ale dovolte mi tímto ještě jednou poděkovat, neb jsem skutečně rád, že jsem mohl být součástí tak výjimečného dne, jako byl tento a že jsem dostal možnost zachytit neopakovatelné okamžiky a události odehrávající se v životě dvou lidí, kterých si velmi vážím. O to víc mě těší, že výsledná práce nejen splnila, ale dalece předčila očekávání novomanželů a že jsme mohli společně vytvořit tolik zajímavých snímků, které navíc přesně vystihují atmosféru a pocity všech zúčastněných.

Myslím si, že slov už bylo dost a dost. Proto mi prosím dovolte, abych představil tento krásný pár:

2 komentáře “Fotografie – Svatba Anety a Honzy

  • Vlasta Plechingerová
    5 rokypřed

    Opravdu smekám nad vašimi fotografiemi, jsou s úžasným nápadem a čiší z nich radost 🙂

    • Ahoj Vlasto, moc ti děkuji za tvůj komentář! Jsem opravdu rád, že se ti moje práce líbí. Ale nezapomeň, obrovský díl chvály nesou také všichni “účinkující”, spousta nápadů přišla z jejich hlav a já je jenom trošku učesal. Navíc jsem se snažil, nechat tomu co možná nejvolnější a nejuvolněnější průběh, což se nakonec povedlo a tak ta radost byla všudypřítomná, to se slovy nedá popsat. 🙂

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *