Fotografie – Vše je jednou poprvé

Share

Občas se mi podaří k focení přemluvit i člověka, který před objektivem nikdy nestál a neví, co od toho čekat, možná se i trochu bojí. Přesně takovým typem je tahle slečna, už jméno Zdislava naznačuje, že půjde o někoho neobyčejného a přesně tak tomu je. Nejen, že je velmi pohledná, ale navíc má v sobě něco, co mě velmi zaujalo. Je jiná, snad i zvláštní a právě proto jsem se rozhodl, že jí před objektiv musím dostat za každou cenu. Nakonec se podařilo a už teď vím, že jsme se neviděli naposledy…

První krůčky, snad i trocha nejistoty…
Na tohle focení jsem se velmi těšil a velkou výhodou pro mě bylo, že se s touhle milou dámou už nějakou dobu známe. Zdislava je dochvilná a tak na mě pár minut čekala, s úsměvem na tváři a dobrou náladou – ostatně jako pokaždé. Už cestou na lokaci jsem pozoroval lehkou nervozitu, snad i trochu nejistoty a to se mi potvrdilo v momentě, kdy jsem vyndal foťák z batohu… V žádném případě jsem nechtěl Zdíšu hned napoprvé zbytečně trápit, takže jsme to pojali velmi uvolněně. Přestože byla půlka prosince, nazval bych to příjemnou podzimní procházkou. Pohodová atmosféra byla potřeba, jednak jsem nechtěl, aby novopečená modelka přišla o pohodlí a dobrý pocit, ale hlavně proto, abych nepotlačil její přirozenost a to, co jsem do fotek s ní chtěl dostat – stydlivost, menší rozpaky a osobitost, která z ní vyzařuje za všech okolností. Takže jsme si cestou povídali, smáli se a nechávali vše náhodě, alespoň zdánlivě.

Stačila chvilka před foťákem, trocha trpělivosti a šlo to samo…
Po chvilce povídání došlo také na pár zkušebních snímků. Samozřejmě, chtělo to trochu trpělivosti a počkat si na správnou chvilku, kdy už nebude foťák vnímán jako „nástroj zla“. Ale jak se odpoledne měnilo v podvečer, šlo nám to pořád lépe, snáz a veseleji. Prostředí nám také hrálo do karet, proto v pozadí můžete spatřit detaily centra města Prahy, stejně jako krásy přilehlých parků. Největší pecka ovšem přišla v samém závěru focení, přesně ve chvíli, kdy už jsme to vzhledem k zimě a zapadajícímu slunci chtěli zabalit. Abych vás dlouho nenapínal, byla to otázka jen několika málo minut, kdy se celá scéna zalila jasně červeným slunečním svitem a ukázala pravou krásu města Prahy. Toho jsme museli bezpodmínečně využít, proto jsem okamžitě vytáhl foťák z batohu a jelo se nanovo. Výsledné snímky jste mohli vidět už na mé FB stránce, ale byla by ostuda, nevystavit je i tady. Doufám, že si fotky užijete stejně, jako jsme si my užili jejich pořizování. A věřím, že se budete na další kousky s touto krásnou a nenápadnou slečnou těšit stejně, jako se na ně těším já.

 

3 komentáře to “Fotografie – Vše je jednou poprvé

Zpětné odkazy & Odezvy

  • Fotografie - Přirozená krása :

    […] jen krátce, proč zrovna takhle a tady? Nebudu to příliš natahovat, Zdislavu jste na mých fotkách již viděli a krásy lesů ve Středočeském kraji pro vás také novinkou […]

    2 roky ago

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *