ČASTÉ DOTAZY

V této sekci najdete odpovědi na otázky, které často slýchám od mých klientů. Pokud zde odpověď na svou otázku nenajdete, neváhejte a kontaktujte mě!

Jmenuji se Martin Kuneš, narodil jsem se v Praze, někdy během dubna roku 1987. Mé zájmy vždy směřovaly k elektronice a počítačům, proto jsem zcela logicky vystudoval SOU Poděbradská 12, obor elektrotechnika. Po škole jsem nastoupil jako servisní technik a nyní již několik let pracuji jako obchodník v oblasti IT. Nicméně, tento web je hlavně o mém největším koníčku – digitální fotografii a všem s ní spojeném.

 

Celé to začalo v mých 15-ti letech, kdy jsem od rodičů jako dárek k narozeninám dostal tehdy vynikající kompakt Nikon Coolpix 3200 s rozlišením 3.2Mpx. Již tehdy mě focení oslovilo a já ten stříbrný zázrak téměř nedal z ruky. Digitální fotografie byla v té době naprostou novinkou a já začal velmi brzy zjišťovat, že má stále obrovské rezervy. Proto jsem také na několik let tuto tvůrčí činnost ponechal na vedlejší koleji.

 

Po nějaké době jsem začal více cestovat a objevovat krásy světa kolem nás. Díky tomu jsem se k focení opět vrátil, tentokrát s lepší výbavou – Panasonic DMC-FZ7. Tento pokročilý ultrazoom disponoval rozlišením 6.37Mpx, 12-ti násobným optickým zoomem a také stabilizací obrazu. Nafotil jsem s ním několik set snímků a přiznám se, dodnes jej máme doma a přítelkyně s ním občas aktivně fotí. Jenže, jak už tomu bývá, čím více jsem pronikal do tajů manuálních režimů, hloubek ostrosti a různých typů nasvícení, tím více jsem opětovně narážel na technologické limity malého čipu a objektivu “napevno”.

 

Shoda náhod tomu chtěla, změnil jsem zaměstnání a jeden z nových kolegů prodával svou starou zrcadlovku za velmi zajímavou cenu. Ano, stalo se, koupil jsem si Canon EOS 400D s nestabilizovaným setovým objektivem 18-55mm. Nový přístroj jsem si naprosto zamiloval a nejeden večer, noc a víkend jsem strávil zkoumáním nastavení, možností manuálního režimu a hrátkami s hloubkou ostrosti. Velmi brzy přišla na řadu výměna objektivu, zvolil jsem velmi dostupnou a všestrannou Sigmu 17-70mm F2.8-4 DC Macro OS HSM, s tou jsem byl spokojen po několik let a nejeden snímek si s oblibou otevřu i dnes. Po nějaké době jsem zatoužil po teleobjektivu, to se sice postupem času ukázalo jako veliká chyba, ale o tom až dále. Nejdřív jsem uvažoval o nějakém levném řešení, ale po několika testech jsem tuto myšlenku velmi rychle zavrhl. Nakonec jsem po velmi důkladném výběru zvolil Lkové sklo se stabilizací – Canon EF 70-200mm f/4L IS USM.

 

Po zakoupení teleobjektivu jsem velmi brzy zjistil, že s mojí stávající zrcadlovkou to prostě nepůjde. Jak jsem si ověřil zapůjčením kamarádova novějšího přístroje, můj aparát nezvládal využít optickou kvalitu objektivu a značně zhoršoval úroveň výsledných snímků. Nějakou dobu jsem to z finančních důvodů ignoroval, ale pak přišla velmi výhodná nabídka českého zastoupení společnosti Canon a já se nechal ukecat k nákupu Canon EOS 60D. Rozhodnutí v žádném případě nelituji, fotoaparát se skutečně povedl a i po více jak roce mě občas dokáže příjemně překvapit svými funkcemi a kvalitou.

 

Miluji to kouzlo okamžiku, focení se stalo mou součástí, snažím se neustále zlepšovat, hledat nové výzvy, fotit po svém a na vše se dívat tak trochu jinak. Stejně tak se