S úsměvem jde všechno líp

Tohle focení bylo vlastně celé dílem náhody. Hlavní aktérkou tentokrát bude velmi pohledná a vždy usměvavá slečna jménem Karolína. Známe se spolu už několik let, skrze český fanklub příznivců nejmenované italské automobilky, ale nikdy jsme se o focení příliš nebavili. Přesto jsme po několika pokusech zmařených zdravím, počasím, nebo nedostatkem času nedávno sešli a pustili se do společného „poprvé“. Už teď mohu prozradit, že o zábavu a smích nouze určitě nebyla…

Průběh focení, chvilka pochybností, kopec srandy a taky trocha práce…
Hned na začátku článku jsem zmiňoval počasí, ani tentokrát to s ním nebylo jednoduché a hned po příjezdu na lokaci se nám parádně rozpršelo. Naštěstí to netrvalo dlouho a já jsem si mezitím mohl alespoň v klidu nachystat techniku. Vzhledem k tomu, že jsem v těchto krajích byl úplně poprvé a okolí jsem tím pádem vůbec neznal, nechal jsem volbu místa zcela v rukách Karolíny. Musím říct, že to bylo dobré rozhodnutí, protože Kája domácí úkol splnila na jedničku. První zastávka se mi líbila asi nejvíce, nepoužívaná kolej místního nádražíčka byla ideálním místem pro pár pěkných snímků a mohli jsme zde řádit bez zbytečného vyrušování. Stále funkční návěstidla nám pomohla vytvořit tu správnou atmosféru a doplnit celou scénu o detaily, stejně jako odstavená cisterna. Zamračené počasí mi hrálo do karet, celé scéna byla velmi rovnoměrně osvětlená a já jsem díky pomoci na dálku odpalovaného blesku mohl snadno dosáhnout požadovaného efektu v oblasti, kde se nacházela modelka. Nerad bych vás nudil technickými detaily a tak bych se ještě jednou vrátil ke slůvku „řádit“, to bych v tomto případě rád co nejvíce zdůraznil a nejlépe třikrát podtrhnul. Tolik vtípků, smíchu a veselí jsem při focení už dlouho nezažil a doteď nechápu, že jsme v těch záchvatech potrhlosti vůbec něco vyfotili. 🙂

Abychom to neměli příliš jednotvárné, vyrazili jsme dál po cestě, kde jsme narazili na opuštěné stavení, které jsme také nenechali bez povšimnutí. Chvilkami jsem se sice trochu bál, aby nám něco nepřistálo na hlavě, ale nakonec se to i tady obešlo bez zranění. Ke konci focení se na mě i na modelce začínala silně podepisovat únava, zima a také se až nepříjemně setmělo. Proto jsme se rozhodli, že to pro tentokrát stačilo a domluvili jsme se na dalším focení, doufejme stejně příjemném a tentokrát snad i s trochou toho sluníčka.

 

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *