Poprvé s Týnkou
Hrozně dlouho jsem na web nic nepřidal a to i přes velký nedostatek času fotím téměř neustále. Dneska jsem si konečně našel chvilku, abych přidal článek z prvního focení s Týnkou. To sice proběhlo už docela dávno, ale opakování je matka moudrosti a v případě této krásné ženy se rozhodně máme na co koukat. Celé focení probíhalo dost uvolněně, téměř bez jakéhokoliv předchozího plánování a na mé oblíbené lokaci – Divoké Šárce. Více už v tomto článku…
Pro tentokrát se to pokusím vzít opravdu stručně…
Protože šlo opravdu o první společný „foto-test“, nebudu vás tu mučit dlouhými rozpravami o všem možném nebo dokonce nemožném. S Týnkou jsme se na focení domlouvali opravdu dlouho. Oba jsme pracovně i jinak dost vytížení, ale nakonec se nám podařilo vymyslet společný termín, kdy jsme oba měli volno, náladu na focení a počasí nám také přálo. Slovo dalo slovo a vypravili jsme se společně na procházku skrz Divokou Šárku, projít se, popovídat a něco málo vyfotit. Původně jsem chtěl v této větě napsat, že jsem tuhle fajn holku několik let neviděl, ale to by bylo dost nepřesné, protože se z té „zakřiknuté puberťačky“ (její slova) vyklubala nádherná žena a to je potřeba ocenit. Takže to asi zjednoduším a napíšu, že jsme se léta neviděli a protože jsem si na Facebooku v poslední době všiml několika super fotek, rozhodl jsem se Týnku oslovit s tím, že bych s ní také něco rád podnikl a zkusil něco pěkného nafotit.
Na tuhle akci jsem si zapůjčil také velmi zajímavý objektiv Canon EF 100mm f/2.8L Macro IS USM, který mohu doporučit všem a to nejen milovníkům makrofotografie, ale i zapáleným nadšencům do portrétů a všem dalším fotografům lačnícím po perfektně vykreslených snímcích. Nechci se tu zbytečně rozepisovat o technice, to si nechám do jiného článku, ale pro úplnost uvedu, že tohle sklo se sice nechá zaplatit, ale s trochou šikovnosti vždy odvede perfektní práci, nehledě na podmínky.
Celý tenhle foto-výlet jsme pojali dost uvolněně, spíš jsme tak trochu courali přírodou, povídali si o nesmyslech, smáli jsme se a občas něco vyfotili. Snažil jsem se na fotografiích co nejvíc využít přírodní světlo, které bylo ten den opravdu povedené, takže byl blesk použit jen minimálně, spíš pro zjemnění a odstranění nechtěných stínů. Zároveň jsem chtěl zachytit přirozenou krásu, které má Týnka na rozdávání a spojit to vše dohromady v příjemném prostředí nedotčené přírody, které v Praze už moc nezbývá. Jak se mi to povedlo? To už posuďte sami z následujících fotografií…
A abych nezapomněl, už teď vám mohu slíbit další článek s fotkami této krásky, ten už bude trochu jiný, odvážnější a ještě zajímavější. Prostě se máte na co těšit…